Institut pro politiku a společnost pořádá 1. ročník konference "NextGen Energetika 2035+".

Videozáznam

Tato prestižní konference představuje unikátní diskusní platformu propojující české a zahraniční stakeholdery, podnikatele a další významné osobnosti z řad veřejného života. V rámci konference budou diskutována klíčová témata týkající se dekarbonizace, role obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, rozvoje plynové infrastruktury, budoucnosti bezemisních plynů a renesance české jaderné energetiky.

 

Program:

08:30-09:00
REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ

09:00-09:15
ÚVODNÍ SLOVO

Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost


09:15-10:30

PANEL 1: PERSPEKTIVA SPALOVÁNÍ UHLÍ PO ROCE 2030

Členské státy EU by dle svých ambiciózních plánů a v souladu se schválenou evropskou legislativou měly v nejbližších letech razantně omezit spotřebu uhlí. Česká republika není výjimkou, přestože zhruba 40 % elektrické energie vyprodukované v tuzemsku je vyrobeno v uhelných elektrárnách. Vláda počítá s tím, že spalování uhlí by mělo skončit do roku 2033. Výrazný útlum spalování uhlí však může nastat mnohem dříve. Již od roku 2027/2028 se očekává, že provoz uhelných zdrojů nebude ekonomicky rentabilní. V tomto ohledu bude hrát klíčovou roli mj. cena elektrické energie na evropských trzích a cena emisní povolenky v systému EU ETS. Odstavování uhelných zdrojů pro výrobu elektrické energie však musí být doprovozeno podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit a budováním nových obnovitelných a nízkoemisních zdrojů. Složitější situace může nastat v sektoru teplárenství, kde chybí jasná strategie ČR, jak postupovat v případě rychlejšího útlumu spalování uhlí z ekonomických důvodů.

Jaká je perspektiva spalování uhlí po roce 2030 v ČR, EU a ve světě? Jaké faktory ovlivní budoucnost uhlí? Stojí budoucnost spalování uhlí v EU na cenách za plyn a emisní povolenky? S jakou rychlostí rostou kapacity nízkouhlíkových zdrojů? Jaké budou ceny tepla, pokud dojde k odstavování uhelných zdrojů?

Vystoupí:

  • Karel Havlíček, místopředseda, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
  • Tomáš Bartoška, předseda představenstva a generální ředitel, SILO TRANSPORT
  • Zuzana Krejčiříková, ředitelka vztahů s veřejným sektorem, ČEZ
  • Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně, Greenpeace

Moderace: Irena Krcháková, reportérka, Česká televize


10:30-10:45

VIP TALK: Energie a civilizace

  • Miroslav Bárta, egyptolog a archeolog

10:45-11:00

COFFEE BREAK


11:00-12:15

PANEL 2: RENESANCE ČESKÉ JADERNÉ ENERGETIKY

Zelená politika Evropské unie, geopolitické otřesy v našem nejbližším sousedství, zajištění větší soběstačnosti, ale také potřeba modernizovat a inovovat. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč je jaderná energetika na vzestupu nejen v České republice, ale i v EU. Francouzská iniciativa „EU Nuclear Alliance“, kterou podpořilo 12 členských států, včetně České republiky je toho důkazem. Česká republika se dlouhodobě soustředí na rozvoj jaderné energie. Hlavním cílem je dostavba bloku dukovanské elektrárny. Diskutuje se ale také o dostavbě dalších dukovanských reaktorů, budoucnosti Temelína nebo výstavbě modulárních reaktorů na mnoha místech po celé zemi. O výstavbě nových jaderných zdrojů pravděpodobně rozhodne vláda na základě předložených nabídek a schválené Státní energetické koncepce v průběhu roku 2024.

Jaký bude její podíl na energetickém mixu? Potřebujeme další nové reaktory? Jaká budoucnost čeká Temelín? Je financování takto rozsáhlých operací hazardem pro stát? Jsou malé modulární reaktory budoucností jaderné energetiky? Nemůže snaha o jejich výstavbu dopadnout jako americký projekt Carbon Free Power, který byl z důvodu vysokých pořizovacích nákladů a malého zájmu ze strany veřejných služeb zrušen? Zvládne Česká republika pokrýt mohutné finanční náklady spojené s rozvojem jaderné energetiky? Proč je pro nás jaderná energetika prioritou?

Vystoupí:

  • Tomáš Ehler, zástupce vrchního ředitele odpovědný za oblast jaderné energetiky, Sekce energetiky a jaderných zdrojů, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Dana Drábová, předsedkyně, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
  • Michal Šnobr, minoritní akcionář ČEZ

Moderace: Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost


12:15-13:00
OBĚD

13:00-14:15

PANEL 3: ROZVOJ PLYNOVÉ INFRASTRUKTURY – ZEMNÍ PLYN VÝHODNÝ ZDROJ ENERGIE

Zemní plyn patří k nejdůležitějším pilířům českého energetického mixu a jeho nezastupitelnou roli si v důsledku války na Ukrajině uvědomuje celá společnost. Česká republika se ve snaze o zvýšení energetické bezpečnosti pustila do zajišťování nových dodavatelů, nákupu strategické infrastruktury nebo stavby plynovodů z nových směrů. V rámci dekarbonizace energetiky a průmyslu musí Česká republika dále akcelerovat zapojení plynů do svého palivového mixu výstavbou nových plynových zdrojů připravených na spalování bezemisních zelených plynů, mezi které patří například biometan nebo vodík.

Podařilo se České republice nákupem strategické plynové infrastruktury zvýšit svou energetickou bezpečnost? Budou nově plánované plynovody dostatečně využity? Jak se projeví dekarbonizace na spotřebě zemního plynu? Z jakých směrů povedou nové plynovody? Je Česká republika připravena na využití bezemisních plynů? Jak rychle zapojí České republika plyn do svého palivového mixu a co pro to musí udělat? Pomůže zrychlení povolovacích procesů nebo jiné podpůrné mechanismy? Jsou dodávky nadále spolehlivé a bezpečné? Je dostatek LNG i pro potřeby ČR? Investice do tepelných čerpadel vs. nové plynové kotle? Mohou se zákazníci spolehnout na zemní plyn v příštích desetiletích?

Vystoupí: 

  • René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Tomáš Varcop, CEO, innogy Česká republika
  • Josef Kotrba, generální ředitel, Český plynárenský svaz
  • Jiří Gavor, výkonný ředitel, Asociace nezávislých dodavatelů energií

Moderace: Irena Krcháková, reportérka, Česká televize


14:15-15:30

PANEL 4: DEKARBONIZACE A ROLE OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ENERGETICKÉM MIXU

Evropská unie patří mezi lídry na cestě k dekarbonizaci, přestože její podíl na celosvětových emisích CO2 je v porovnání s Asii a Severní Amerikou mizivý.  Za největší znečišťovatele jsou považovány hnědouhelné elektrárny, jejichž činnost má být v následujících letech postupně utlumována a nahrazována obnovitelnými zdroji, z čehož mají největší obavy průmyslové podniky strachující se o svou budoucí konkurenceschopnost. Boom solárních a větrných elektráren přišel také do České republiky a ta nyní musí řešit například investice do přenosové soustavy nebo dotace pro firmy a domácnosti, jelikož vstupní náklady na jejich pořízení jsou pro velkou část společnosti stále vysoké.

Jsou dekarbonizační cíle realistické a proveditelné? Jaké dopady mohou mít na českou ekonomiku? Přežije český automobilový průmysl? Jak bude vypadat česká energetika v roce 2050? Jakou roli budou hrát obnovitelné zdroje v českém energetickém mixu? Čeká je v našich klimatických podmínkách zářná budoucnost? Bude se jejich pořizovací cena snižovat? Jsou dotační tituly nastaveny správně? A pro koho jsou vlastně výhodné?

Vystoupí: 

  • Ondřej Knotek, poslanec, Evropský parlament
  • Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu, Ministerstvo životního prostředí
  • Martin Bursík, hlavní analytik, Komora obnovitelných zdrojů energie
  • Jan Krčmář, výkonný ředitel, Solární asociace

Moderace: Lenka Kovačovská, konzultantka v energetice


15:30

NETWORKING


Konferencí bude provázet Filip Lukeš z Institutu pro politiku a společnost.


Konference se koná dne 7. 5. 2024 v čase 08:30-15:30 v Paláci ARA, Perlová 5, Praha 1.

Jména dalších potvrzených řečníků budou postupně doplňována. 

Z DŮVODU OMEZENÉ KAPACITY JE NUTNÉ SE PŘEDEM REGISTROVAT. ÚČAST NA AKCI NENÍ MOŽNÁ BEZ POTVRZENÍ REGISTRACE ZE STRANY ORGANIZÁTORA. 

 

Mediálním partnerem je časopis Jaderná energie