Když začaly vznikat a šířit se sociální sítě, mělo se za to, že budou vítaným nástrojem pro šíření demokracie a svobodné výměny informací. Místo toho, podobně jako kdysi tabákové firmy, do svých algoritmů instalují mechanismy pro posílení návykovosti a utvrzování se ve vlastních názorech. Sociální sítě záměrně podporují a živí nenávist, netoleranci k jiným názorům a podporují zuřivost.
Na trhu dominuje několik technologických firem americké provenience, kterým navíc hrozí nucené rozdělení podobně jako na počátku minulého století ocelářským a železářským firmám. V obavách z odvrácení nuceného rozdělení jdou firmy v USA na ruku establishmentu americké Demokratické strany a jejímu pokrokovému křídlu. To je paradoxní, protože když tyto firmy začínaly, měli jejich šéfové blízko k libertariánské ideologii.
Šíří se nová cenzura, kultura rušení, disproporční vymazávání obsahu na pravé části politického spektra. Bez možnosti se bránit může být člověk vystaven postihu a restrikcím. Možnost odvolání neexistuje. Člověk s vymazaným účtem může mít i potíže v zaměstnání nebo nové zaměstnání sehnat.
Nejprve se bojovalo s dezinformacemi, nyní se bojuje už převážně s misinformacemi, tedy špatnými informacemi. Svoboda je tu ale proto, aby mohly být chráněny špatné informace. Kdyby na světě existovaly jen hezké, dobré a hodné informace, nebylo by svobody vůbec třeba. Začalo to obviňováním z rasismu, nyní už se vymazává i kvůli nevhodnému humoru a nevhodnému žertování. A hlavně jsou cenzurovány třeba „špatné názory“ na pandemii, zdravotnickou politiku vůbec nebo na boj s klimatickou změnou.
Falešným bojem proti fake news jsou lidé, kteří věří dezinformacím, nepřímo nasměrováni na dezinformační weby. Mají totiž pocit, že v mainstreamových médiích nenacházejí odpovědi na své otázky.
Další výzvou je regulace online platforem prostřednictvím Digital Services Act zabývající se tím, zda by neměla pro rozdílné typy služeb platit i rozdílná pravidla. Obavy panují i ze ztráty pravomocí, které by s přijetím Digital Services Act jednotlivé státy odevzdaly Bruselu.
Klíčoví republikáni i demokraté v USA mají v plánu výrazně posílit obranu proti hrozbám na internetu a plánují „kybernetický West Point“. Vojenská akademie by měla produkovat tisíce digitálních specialistů. Reagují tak na zvýšené množství kybernetických útoků, ve kterých USA vyniká prvenstvím před ostatními zeměmi světa s velkým předstihem.
Streamovací služba Spotify chce bojovat proti dezinformacím o covidu-19 tím, že své uživatele navede k důvěryhodným zdrojům. Spotify tak přijímá podobné opatření, jaké dříve zavedly sociální sítě Facebook nebo Twitter, a to nejen v souvislosti s pandemií, ale i s předloňskými prezidentskými volbami v USA. K podcastům, které se týkají covidu-19, bude přidávat upozornění s odkazem na databázi s vědeckými poznatky a doporučeními zdravotnických orgánů. Spotify novinku oznámil v návaznosti na kontroverze kolem podcastu amerického komentátora Joea Rogana, kterého show The Joe Rogan Experience je nejpopulárnější podcast v anglicky mluvícím světě. Tuto žádost podepsalo i dvě stě padesát amerických vědců a lékařů.
Program:
Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost
Patrik Nacher, poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
PANEL 1:
Jak regulovat sociální sítě? Lze moderovat obsah pomocí různých etických komisí apod.? Pokud sítě moderují obsah, měly by to být normální vydavatelé jako v případě knih a novin, též v rámci občanského řízení a tiskového zákona lze žádat opravu, příp. odškodnění. Pokud jde pouze o platformy, mají fungovat stejně jako telefonní síť. Telefonní operátor také není zodpovědný za to, o čem lidé po telefonu mluví. Je možné regulovat sítě jinak v Evropě a jinak v Americe? Může jednotlivý stát něco nařizovat sociálním sítím?
Dita Charanzová, místopředsedkyně, Evropský parlament,
Patrik Nacher, poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,
Vlastimil Veselý, zakladatel a ředitel, Společnost pro obranu svobody projevu,
Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost,
Moderace: Jan Rovenský, analytik.
PANEL 2:
Sociální sítě a polarizace společnosti. Sociální sítě, davové psychózy a štvanice na lidi s ošklivými názory. Lze přinutit sítě zveřejnit algoritmy podobně jako musely tabákové společnosti zveřejnit receptury zvyšující návykovost?
Josef Šlerka, vedoucí oboru Studia nových médií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
Gabriela Sedláčková, Společnost pro obranu svobody projevu,
Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost,
Ondřej Malý, bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu, konzultant v oblasti telekomunikací a digitalizace,
Alexander Tomský, politolog, překladatel, publicista,
Miroslav Crha, právník, Rekonstrukce státu,
Moderace: Patrik Nacher, poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
PANEL 3:
Jaká je budoucnost médií, internetu a sítí. Může vzniknout konkurence velkým firmám? Jak těžké to bude?
Aleš Juchelka, poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,
František Vrabel, zakladatel a CEO, Semantic Visions,
Bohumil Kartous, ředitel, Pražský inovační institut,
Veselin Vačkov, ředitel redakce, Lidové noviny,
Pavel Matocha, předseda, Rada České televize,
Ondřej Hejma, hudebník a skladatel,
Moderace: Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost.
Konference se koná dne 22. 2. 2022 v čase 09:00–13:00 v Praze. Akce se bude řídit dle aktuálních mimořádných a ochranných opatření ke covid-19 vyhlášených Ministerstvem zdravotnictví.
Z DŮVODU OMEZENÉ KAPACITY JE NUTNÉ SE PŘEDEM REGISTROVAT. ÚČAST NA AKCI NENÍ MOŽNÁ BEZ POTVRZENÍ REGISTRACE ZE STRANY ORGANIZÁTORA.