Institut pro politiku ve spolupráci s Mezinárodním visegrádským fondem, Institutem Republikon a Project: polska Vás srdečně zve na debatu s názvem Výzvy pro země V4 v kontextu EU.

Zásadní výzvou pro EU je posílení její vnitřní jednoty. Čím dál tím častěji jsou totiž členské státy rozdělovány na Východ a Západ, jádro a periferii. Koncept více-rychlostní Evropy, jehož zastáncem je například francouzský prezident Macron, má potenciál toto rozdělení v budoucnu ještě umocnit. Z Evropy se ovšem ozývají hlasy stavící se proti dalšímu umocňování dvojí rychlosti integračního procesu.

Názory na další vývoj a směřování EU se liší i v rámci států Višegrádské skupiny. Slovenský premiér Fico již v minulosti několikrát avizoval, že Slovensko chce stát po boku Německa a Francie. Důvodem je nepochybně i skutečnost, že Slovensko patří do měnové unie, a vlastně automaticky se s ním proto v projektu tvrdého integračního jádra počítá. To potvrzuje i fakt, že Evropská komise zahájila v roce 2017 se státy skupiny V4 řízení o porušování evropské legislativy o uprchlických kvótách, do něhož ovšem Slovensko zahrnuto nebylo. Naproti tomu zbytek zemí skupiny V4 setrvává nejen mimo měnovou unii, ale i mimo hlavní integrační proud. Polsko a Maďarsko jsou hlasitými kritiky EU a požadují její komplexní reformu. Obě země jsou přitom dlouhodobě kritizovány za porušování principů právního státu a liberální demokracie. Česká republika stojí na pomezí. Touží být součástí silného unijního jádra, ovšem ve svém vlastním pojetí – bez členství v eurozóně.

Jaká je tedy budoucnost Visegrádské skupiny? Co je potřeba udělat, aby byla posílena spolupráce uvnitř V4, nebo lze očekávat další fragmentaci? Evropská komise nesouhlasí s ideou více-rychlostní Evropy, ale co Německo a Francie? Pakliže projekt více-rychlostní Evropy uspěje, jaké dopady to bude mít na ekonomiku a bezpečnost zemí skupiny V4? Hrozí vystoupení členů V4 z EU? Jak se tyto otázky promítnou do budoucího unijního rozpočtu, který se teď stává tématem číslo jedna?

Řečníci:

Péter Bálazs, ředitel, Centrum evropských sousedských studií (Maďarsko)

Maria Staszkiewicz, ředitelka, Česká fintechová asociace (Polsko)

Tomáš Púchly, analytik, Nadace F. A. Hayeka (Slovenská republika)

Adam Černý, předseda, Syndikát novinářů (Česká republika)

Debatu moderuje Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká Republika)

Debata se bude konat 20.5. 2018 od 17:00 do 19:00 v Art Nouveau Palace Hotel, Panská 12, Praha.

Pracovním jazykem je angličtina bez zajištění tlumočnických služeb.

 

Mezinárodní visegrádský fond je mezinárodní dárcovskou organizací založenou v roce 2000 vládami zemí visegrádské skupiny – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, které podporují spolupráci ve Visegrádském regionu (V4) i mezi regionem V4 a dalšími zeměmi, zejména v regionech západního Balkánu a také východního partnerství. Fond rozděluje 8 milionů eur prostřednictvím grantů, stipendií a pobytů umělců, na které každoročně poskytují rovné příspěvky všechny země V4. Ostatní dárcovské země (Kanada, Německo, Nizozemsko, Jižní Korea, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy) poskytly další 6 milionů eur prostřednictvím různých grantových programů, které fond provozuje od roku 2012.

Friedrich Naumann je liberální nadace s šedesátiletou tradicí. Podporuje hodnoty liberální demokracie, svobody médií a lidských práv ve více než šedesáti zemích po celém světě. Skrze vlastní projekty i projekty partnerů chce Friedrich Naumann přispět k formování svobodnější budoucnosti. Nadace pomáhá rozvíjet demokracii, podporou liberálních stran, neziskových organizací i talentovaných jednotlivců. Je založena na myšlence svobody jdoucí ruku v ruce se zodpovědností.

 

Institut Republikon je liberální think-tanková organizace se sídlem v Budapešti. Institut je nezávislý na jakékoli politické straně, ale zavazuje se k demokratickým hodnotám, toleranci a budování otevřenější společnosti. Posláním Republikonu je formulovat nové myšlenky, nalézt způsoby, jak zvýšit popularitu hodnot liberální demokracie, lidských práv a tolerance a přispět k budoucí koalici mezi stranami, občanskými organizacemi a nevládními organizacemi kritizujícími autoritativní tendence viditelné v Maďarsku. Republikon navíc působí jako hlídací pes maďarské politiky. Cílem institutu je ovlivňovat veřejnou diskusi tím, že osvětluje fungování vlády a různých politických stran. Republikon se pravidelně podílí na výzkumu politických strategií a zaměřuje se na vytváření projektů, které přispívají k otevřenější, demokratické a svobodné společnosti. Institut Republikon je členem několika evropských organizací, které se zabývají otázkami v oblasti veřejné politiky. Rovněž se účastnil několika projektů na úrovni EU v různých oblastech, jako jsou menšiny, migrace, či ochrana lidských práv.

Project: polska je společnou iniciativou dvou různých skupin lidí. První skupinu tvoří lidé působící v oblasti a médií a podnikání a dospívali po pádu komunismu a druhá skupina je tvořená z mladých lidí z liberálních mládežnických a studentských asociací.

Myslíme si, že veřejný život v Polsku potřebuje víc „projektů“ a konstruktivních způsobů myšlení. Proč právě projekty? Každý projekt má přesně stanovené cíle, náklady a zisky. Každý projekt má časový plán, a proto je možné hodnotit jeho úspěch. Projekt může být úspěšný pouze tehdy, když je vytvořen a implementován kompetentními osobami.

Chceme fungovat jako platforma pro to, abychom mladým lidem umožnili se v nestranickém prostředí profesionalizovat a připravit na účast ve veřejném životě. Chceme také dát šanci mladým odborníkům a podnikatelům, kteří vstoupili na trh v roce 1989, zapojit se do veřejných záležitostí a občanské společnosti a předat své schopnosti a znalosti další generaci. Podporujeme a prosazujeme změny v Polsku založením specifických nezávislých think tanků. Hlavním cílem naší nadace je iniciovat změny v Polsku s pomocí odborníků, think tanků a projektů, které jsou propagovány občanskými akcemi našich partnerů. Naší hlavní cílovou skupinou jsou mladí lidé. Spolupracujeme s nimi prostřednictvím: výzkumů, publikací a konferencí.