Boj proti terorismu a kybernetickým hrozbám. Evropská komise předložila novou strategii bezpečnostní unie

Strategie zahrnuje témata, jako jsou boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, prevence a odhalování hybridních hrozeb, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury a podpora kybernetické bezpečnosti, výzkumu a inovací. Dokument rovněž stanovuje nástroje a opatření, které je potřeba v příštích pěti letech vyvinout k zajištění bezpečnosti v našem fyzickém a digitálním prostředí.

Margaritis Schinas a Ylva Johansson, EU Secturity Union Strategy, © EC 2020

Bezpečnost prostupuje mnoha sférami života a je provázaná s řadou oblastí politiky. Zejména v posledních letech se stala také jedním z předních témat Evropské komise. Ta 24. července  představila novou strategii bezpečnostní unie EU, jejíž ambicí je podle slov místopředsedy Komise Margaritase Schinase „spojit všechny články k vybudování reálného bezpečnostního ekosystému“.

Samotná strategie klade důraz na překonání určité dichotomie mezi online a offline světem a mezi vnitřními a vnějšími bezpečnostními hrozbami. Nutnost vnímat oba světy komplexně ukázala v poslední době i pandemie nového typu koronaviru, se kterou přichází i velké množství šířených dezinformací. Schinas dodal, že nová strategie bude sloužit jako zastřešující rámec pro bezpečnostní politiky, které by měly být vždy plně zakotveny ve společných hodnotách států.

„V nadcházejících letech vybudujeme v rámci mojí práce týkající se vnitřní bezpečnosti EU systém, který bude dosahovat konkrétních výsledků, a dnes začínáme s opatřeními proti pohlavnímu zneužívání dětí, drogám a nelegálním palným zbraním,“ dále uvedla konkrétní cíle komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Bezpečnost, ať už ve veřejném prostoru nebo online, zdůraznila jako nutnost k vytvoření důvěry a soudržnosti ve společnosti.

Strategický dokument jednotlivá témata rozčleňuje do čtyř strategických priorit. Do konce roku 2020 si Komise ukládá stanovit jasný postup, milníky a harmonogram pro dílčí činnosti.

Priority Strategie, © EC 2020

První z priorit je vytvořit bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti a zaměřuje se na ochranu kritické infrastruktury, jejíž připravenost a odolnost je nezbytná pro ubránění se útokům ať už fyzických či digitálních. Komise plánuje předložit nová pravidla pro kritickou bezpečnostní infrastrukturu, posílit bezpečnost veřejných prostor a zintenzivnit veřejnosoukromou spolupráci. V digitální sféře si Komise klade za cíl přezkum směrnice o bezpečnosti sítí a informací, která je hlavním evropským právním předpisem o kybernetické bezpečnosti. V neposlední řadě Komise také identifikovala potřebu zřízení společné kybernetické jednotky, jakožto platformy pro strukturovanou a koordinovanou spolupráci.

Důležitým prvkem tohoto pilíře je také ambice budování a udržování pevných mezinárodních partnerství, která budou schopna předcházet kybernetickým útokům a společně prosazovat standardy EU pro zvýšení kybernetické bezpečnosti v rámci společenství.

Umělá inteligence a sítě 5G

Druhá z priorit se zabývá řešením vyvíjejících se hrozeb a má za cíl posílit kapacitu vymáhání práva v digitálních vyšetřováních pomocí adekvátních nástrojů, techniky a dovedností. Do bezpečnostní politiky by měly být začleněny jak umělá inteligence, tak vysoce výkonná výpočetní technika.

Podle Michala Pěchoučka, ředitele centra umělé inteligence při ČVUT a technického ředitele společnosti Avast, může nástup umělé inteligence způsobit sociální kohezi a současně s ní velký tlak na vzdělávání a politický leadership. Ten by měl být schopen společnost přenést přes turbulentní období technologických změn. Pěchouček uvádí také příklad neúspěchu v případě Spojených států, kdy na takto specifické období velká část populace nebyla schopna reagovat, což mělo za následek značnou polarizaci, sociální separaci obyvatelstva a úrodnou půdu pro populistická hnutí.

Posledním z nově zavedených opatření je také zaměření na bezpečnost sítí 5G. Česká republika již spolupracuje v projektu EU 5G Toolbox a jeho přípravě spolupředsedala. Projekt byl prezentován letos v lednu Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a představuje konsensus členských států a jejich ochotu postupovat v této záležitosti na celounijní úrovni. EU 5G Toolbox přináší komplexní soubor nástrojů pro společný přístup členských států k zabezpečení plánovaných sítí 5G a obsahuje objektivní hodnocení možných rizik a opatření. Komise také zdůraznila nutnost postupně redukovat riziko závislosti na jednom dodavateli a potřebu zaměřit se na zavedení screeningu přímých zahraničních investic.

EU opětovně potvrdila odhodlání řešit mezinárodní spory v kyberprostoru již v roce 2017, kdy zveřejnila Cyber Diplomacy Toolbox jako formu společné diplomatické reakce EU na hrozby v kyberprostoru v podobě nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky.

„Zamezování kybernetickým hrozbám je technologický i politický problém. Společnosti, které se umělou inteligencí zabývají, se bojí být arbitry pravdy a samotná detekce je těžká. Algoritmy se dají vytvořit, ale je těžké detekovat manipulovatelné pravdy. Je zde potřeba lidského arbitra,“ vysvětluje Pěchouček a dodává, že ve světle nedávných událostí máme důvod k optimismu. „V čase koronavirové krize se užití umělé inteligence a digitalizace prokázalo jako nezbytné a efektivní.“

Boj proti terorismu a hybridním hrozbám a tvorba bezpečnostního ekosystému

Komise v rámci druhé priority předložila také strategii účinnějšího boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu nebo celounijní přístup v oblasti boje proti hybridním hrozbám. Komplexní přístup je klíčovým opatřením pro včasné odhalování, analýzu, informovanost, budování odolnosti, prevenci, reakci na krize a zvládání následků. Komise společně s vysokým představitelem budou v této věci dále úzce spolupracovat se strategickými partnery, zejména s NATO a G7.

Třetí priorita zahrnuje komplexní cíle v otázce ochrany Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností. V jejím rámci byla předložena také první opatření – nový akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a nová protidrogová agenda EU. Dalším v pořadí bude akční plán EU proti pašování migrantů, který se zaměří na boj proti zločineckým sítím a nutnost posílení spolupráce v oblasti prosazování práva. Příští rok bude mezi klíčová opatření třetí priority patřit agenda pro potírání organizované trestné činnosti včetně obchodu s lidmi.

Čtvrtá a poslední priorita má za cíl vytvoření silného evropského bezpečnostního ekosystému a zdůrazňuje skutečnost, že vlády, donucovací orgány, podniky, sociální organizace ale i občané Evropy mají společnou odpovědnost za podporu bezpečnosti. „EU bude přispívat k podpoře spolupráce a sdílení informací s cílem bojovat proti trestné činnosti a domáhat se spravedlnosti. Mezi klíčová opatření patří posílení mandátu Europolu a další rozvoj Eurojustu v zájmu lepšího propojení justičních a donucovacích orgánů,“ uvádí Komise. Ta se chce v rámci těchto cílů  zaměřit především na výzkum a inovace, k jejichž účelům plánuje vytvořit Evropské inovační centrum pro vnitřní bezpečnost a do vzdělávání zapojit i evropskou veřejnost.