Koronavirus a plán obnovy Evropské unie

Pandemie nového typu koronaviru za sebou zanechává obrovské škody na ekonomikách. Vlády zasažených zemí tak přistupují k ekonomickým opatřením a k finančním podporám. Nejinak je tomu i v případě Evropské unie. Ta na konci května 2020 přichází s návrhem plánu na záchranu ekonomiky.

K tématu Institut pro politiku a společnost pořádal online debatu Plán obnovy EU. Společná investice do budoucna?, na které jako hlavní řečník vystoupil poslanec a člen Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Ondřej Kovařík. Záznam debaty naleznete zde.

Obnova ekonomik zemí Evropské unie se dotkne i další debaty, tentokrát s eurokomisařkou Věrou Jourovou, která bude hovořit na téma úlohy EU v době koronavirové a postkoronavirové. Debata se uskuteční již dnes 18. června 2020 od 17:00. Sledovat ji můžete na našem facebookovém profilu.

Jednání o podobě plánu a vytvářeného fondu ale nebudou vůbec jednoduchá. Na to upozornil i americký deník New York Times (NYT), resp. jeho bruselská korespondentka Matina Stevis-Gridneff. Titulek jejího článku uvádí, že plán EU ve výši 750 miliard eur může Evropu posunout do nové frontové linie (v originále A €750 Billion Virus Recovery Plan Thrusts Europe Into a New Frontier).

Podle autorky současná pandemie znamená nejhorší krizi v historii Unie. Přijetí návrhu by podle ní znamenalo historický krok pro blok států EU a udělení pravomocí připomínajících ústřední vládu Bruselu.

Stevis-Gridneff připomíná proslov Ursuly von der Leyen, která situaci označila jako moment pro Evropu s tím, že se týká nás všech a jde o cestu, která je větší než každý z nás.

Autorka dále zmiňuje, že výzvou je nejen propad ekonomiky, ale rovněž přetrvávají neshody Evropské unie se Spojenými státy americkými a s Čínou – zeměmi, se kterými EU ve velké míře obchoduje.

Na podobě plánu i samotném procesu obnovy ekonomik panují i značné neshody uvnitř EU. „Musíme brát v potaz zájmy každého a existují zde velmi rozdílné zájmové skupiny: jižní země, které v podstatě vždy chtějí více; Východoevropané mající zájem na tom bránit se před jižními zeměmi; a samozřejmě ti, kteří to vše zaplatí, čistí plátci,“ připomíná NYT slova rakouského kancléře Sebastiana Kurze.

Bude Evropa jednotná ohledně unijního plánu obnovy z dopadů koronaviru (v originále Analysis: Will Europe unite around the EU’s coronavirus recovery plan?)? Tuto otázku si klade politický editor portálu Euronews Darren McCaffrey.

Na jedné straně je Německo a Francie, kteří se připojili k silám snažícím se vytvořit fond na obnovu. Peníze mají být získány půjčkami na kapitálových trzích a využity ve formě grantů. Na druhé straně je tzv. šetřivá čtyřka (Frugal Four) reprezentovaná Rakouskem, Dánskem, Nizozemskem a Švédskem. Ta přichází s protinávrhem, odmítá formu grantů a podporuje princip „půjčky pro půjčky“ (loans for loans) doprovázený reformami.

Může přístup tzv. šetřivé čtyřky zvítězit? Podle autora jde o návrh, který nepůsobí, že by byl ostře danou a nepřekročitelnou linií (red line in the sand). Současně musí být dosaženo dohody. I přes to, že každá z členských zemí může využít právo veta, který lídr unijní země by chtěl zhatit dohodu, jenž Evropa zoufale potřebuje uprostřed pandemie? Zamýšlí se McCaffrey. Navíc dohoda Francie a Německa bude podle něj představovat těžkou váhu.

Na každý pád debata podle něj nemůže být velmi dlouhá. Brusel je obviňován, že jedná příliš pomalu, zatímco krize přináší své dopady. Evropa tak potřebuje obnovu a nelze na ni čekat.

Deník Financial Times (FT) upozorňuje na ohlasy z jednotlivých zemí Unie (Europe’s capitals take aim at €750bn recovery plan) a zmiňuje obavy evropských diplomatů z předkládaného plánu.

Podle odhadů mají z fondu nejvíce získat Itálie, Španělsko, Polsko a Řecko, zatímco např. Belgie, která vykázala nejvyšší míru smrtnosti, by získala jen velmi málo.

Metodologie Evropské komise je tak kritizována ze strany Nizozemska, Dánska, Rakouska, Belgie, Irska, Litvy a Maďarska s tím, že nemá přímou spojitost s pandemií.

Komise kritéria brání a podle ní má jít o pomoc zemím s nižšími příjmy na obyvatele a s vyšší mírou nezaměstnanosti.

FT připomíná i přístup tzv. šetřivé čtyřky. Ta má obavu ze zadlužování budoucích generací. Změnu požaduje i Finsko, jehož vláda se ozvala se slovy, že fond by měl být menší, podíl půjček by měl převyšovat nad podílem grantů a návratnost půjček by měla být stanovena maximálně na třicet let.

Mělo by se všem členům rozdělit stejně nebo se zaměřit na ty nejpotřebnější? Jak se k věci staví Česká republika?

To, že boj o rozpočet EU bude dlouhý, potvrzuje i předseda vlády ČR Andrej Babiš. Podle něj současný návrh plánu obnovy sankcionuje státy s podprůměrnou nezaměstnaností a chudší země by také neměly doplácet na ty bohatší. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ uvedl Andrej Babiš.

Otázkou dále zůstává, který přístup bude pro Českou republiku vhodnější. Zda více šetřit nebo naopak investovat ve velkém. A zda je pro zotavení ekonomiky z následků pandemie pro ČR lepší využívat grantů nebo naopak půjček.